Jediná dívka

Autor: Roman Válek
Článok vyjadruje osobný pohľad a chápanie autora článku a tieto sa nemusia nutne zhodovať s pohľadom celej skupiny alebo našich učiteľov.

Zábavný, ale zároveň tiež veľmi výstižný článok o zazene napísaný v štýle zenového majstra Dógena (13. storočie n.l.).


 
Jediná dívka dnes přišla cvičit zazen.

Když jsme seděli, ona očistila svět od bolesti, špíny, nepravosti, ona recitovala všechny sútry všech kategorií. Když jsme seděli, ona porodila rybu, červa, slona, želvu a zajíce. Ryba, červ, slon a zajíc potvrdili, že dharma byla uskutečněna.

Jediná dívka není jediná dívka, ale jsou to buddhové a patriarchové a jejich žáci. Jsou to řeky a hory a jejich žáci. Jsou to zrnka písku na poušti a zrnka písku ve vesmíru. Jediná dívka je srdce a mysl Buddhy Gautamy. Jediná dívka je dharma prostupující všemi vesmíry. Jeden okamžik jediné dívky je věčné objevování buddhů a patriarchů a věčné recitování súter a klanění se po celé věky. Jeden okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je okamžik, kdy se objevil Buddha Kasyapa, učitel Gautamy. Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je okamžik, kdy Kasyapa poučil Gautamu. Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je okamžik, kdy Gautama poučil Kasyapu. Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je začátek a konec vesmíru. Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je rozkvetlá dharma a úsměv Mahákášjapy. Jediný okamžik, kdy jediná dívka sedí v lotosové pozici, je otázka dharmy a odpověď dharmy.

Přišla jediná dívka. Její krok je mysl buddhů a kázání súter. Její tělo je Jitřenka osvětlující Gautamovo srdce.

 
 
Vysvětlení, jak tento text vznikl a co jsem tím chtěl konkrétně říct:

..asi před pěti dny jsem napsal pár textů po večerním cvičení zazenu. Četl jsem v poslední době hodně mistra Dogena, jeho Shobogenzo přeložené mistrem Nishijimou a Mikem Crossem, čili tu verzi, která je plná metafor, symbolů, skrytých významů, citací atd. Občas mě v minulosti napadalo, jestli mistr Dogen nebyl trochu blázen – kde bral tu odvahu bořit jakékoliv zbytky smyslu pro logiku, kde bral ty neuvěřitelné obrazy nejrůznějších bytostí a věcí, které skáčou, plavou, mizí a objevují se společně s buddhy a buddhy? Ale díky Mikovi, našemu učiteli, můžeme postupně přicházet na kloub, co za tím vězí – že to je chirurgicky přesná filozofická analýza a syntéza a že vše u mistra Dogena má své místo a řád a smysl. A tak jsem v poslední době Shobogenzo začal vnímat poněkud víc logicky a jako smysluplný, víceméně jasný návod, jak cvičit dharmu a jak žít život buddhů a patriarchů. A po tom zazenu jsem se cítil tak nějak příjemně, střízlivě a současně svobodně a poeticky a napadlo mě, že bych mohl zkusit experiment. Vlézt trochu drze do dílny mistru Dogenovi a použít jeho nástroje k tomu, abych něco napsal. Použít jeho logiku, jeho symboliku, jeho způsob vyjadřování věcí a smyslů. A vzniklo pár textíků a zjistil jsem, že když člověk zkoumá mistra Dogena zevnitř, čili když si půjčí jeho nástroje a sám je použije, o to víc pak samotné eseje mistra Dogena dávají smysl a už nejsou tak prazvláštní a nepochopitelné. Je to stejné, jako když pozorujete kouzelníka, jak z klobouku vytahuje dalšího a dalšího králíka. Je to šílené, nedává to smysl, ale když vás kouzelník vezme do zákulisí, ukáže vám, jak to dělá a vy si to sami vyzkoušíte, zjistíte, že to není sice hračka, ale že to funguje.

A tak aniž bych chtěl hloupě imitovat mistra Dogena, použil jsem vlastní znalosti a zkušenosti  z buddhismu plus Dogenovu metodu a vzniklo toto například – Jediná dívka – a já vám k tomu přidám návod k obsluze, což je jednodušší než podat návod k obsluze k Shobogenzu, protože tohle jsem psal já a vím, co jsem tím myslel.

Jediná dívka dnes přišla cvičit zazen. 

Tak zatím nic zvláštního. Je to konkrétní věc – přišla dívka , cvičila zazen – byla sama.  

Když jsme seděli, ona očistila svět od bolesti, špíny, nepravosti, ona recitovala všechny sútry všech kategorií. 

Mistr Dogen často nerozlišuje mezi jedním a vším, mezi jedním člověkem a univerzem. Když jeden člověk cvičí zazen, pak celý vesmír cvičí zazen, protože realita cvičení zazenu nemá žádné hranice, žádnou pevnou formu. Ačkoliv z objektivního hlediska tu je jedna osoba, realita zazenu přesahuje formu, přesahuje to hledisko objektivního chápání. A protože když jeden člověk cvičí zazen, celý vesmír cvičí zazen, pak celý vesmír je v rovnovážném stavu – není tu bolest, nečistota, zlo. Ačkoliv když sedíme v zazenu, jsme zticha, ve skutečnosti realita sezení v zazenu vyjadřuje obsah všech súter. Všechny sútry směřují, ukazují na realitu tady a teď, takže když jedna dívka cvičí zazen, vyjadřuje tím obsah všech súter.

Když jsme seděli, ona porodila rybu, červa, slona, želvu a zajíce. Ryba, červ, slon, želva a zajíc potvrdili, že dharma byla uskutečněna.&nbsp

Porodit znamená v čínské symbolice dosáhnout skutečnosti, realizovat skutečnost. Skutečnost má různé formy, formu ryby, formu červa, formu slona, formu želvy atd. Zvířata jsou v čínské symbolice oblíbená. Jejich živost, nezaujatost, pravdivost nás inspiruje k tomu, abychom přesáhli intelektuální svět a byli probuzení jako ta zvířata – živí, ryzí, autentičtí v tomto okamžiku. Ryba, červ, slon, želva a zajíc potvrdili, čili to, že dívka vstoupila v zazenu do skutečnosti, plody této skutečnosti potvrdily skutečnost samu, jinými slovy, když převrhnete šálek čaje, je to skutečnost a když vidíte výsledek toho, co jste udělali, je to zase skutečnost. Ta zvířata -čili skutečnost samotná ukázala, potvrdila, že dharma byla uskutečněna, čili že výsledek cvičení se stal skutečností a současně dharmou, ale výsledek není oddělen od přítomnosti, je to výsledek a příčina zároveň. Takže když potvrdíte, že se něco stalo, potvrzujete, že přítomnost plodí přítomnost a současně, že přítomnost je výsledkem přítomnosti.  A tak ta zvířata potvrdila, že dívka v přítomnosti opravdu sedí v zazenu a uskutečňuje dharmu. Protože když se podíváte na dívku, která cvičí zazen, nemůžete popřít, že tu je dívka, která cvičí zazen. Což není nic jiného než svědectví, že dharma je vyjádřena cele.

Jediná dívka není jediná dívka, ale jsou to buddhové a patriarchové a jejich žáci. 

Jak už jsem vysvětloval, když sedíme sami v zazenu, nejsme už pouze odděleným člověkem, ale přesahujeme objekt a subjekt, a tak jsme skutečností buddhů a patriarchů – jeden vyjadřuje vše a všichni vyjadřují jedno. To je to, co mistr Dogen v Shobogenzu používá velmi často – zaměňuje jeden a všichni, jeden konkrétní člověk a všichni buddhové a patriarchové. Jedno gesto je podle mistra Dogena “všichni buddhové a patriarchové”. Jedna zvednutá pěst je “buddhové a patriarchové”, protože jádro, podstata buddhů a patriarchů je jedno živé gesto v přítomnosti. Tak jeden okamžik v zazenu je podstata všech buddhů a patriarchů. A navíc tu jsou jejich žáci, kteří už jsou také v podstatě buddhy a patriarchy, když cvičí zazen jako buddhové a patriarchové. Jinými slovy, to, co děláme, když to děláme cele a upřímně, vyjadřuje smysl dharmy. Když to vyjadřuje smysl dharmy, pak je to to, co učí všichni buddhové a patriarchové a co se učí všichni jejich žáci. A tak když jedna jediná dívka přijde na zazen, přišli ve skutečnosti všichni buddhové a patriarchové a jejich žáci, takže se ani do zendo nemůžou vejít. Ale zendo není jen malá omezená místnost, ale místo dharmy, které nemá hranice.  

Jsou to řeky a hory a jejich žáci. Jsou to zrnka písku na poušti a zrnka písku ve vesmíru.

Jedna dívka je současně řekami a horami a žáky řek a hor. I když dívka vypadá jinak než hora, když sedí v zazenu, vyjadřuje přesně to, co vyjadřuje hora. Dharma dívky v zazenu a dharma hor  a řek je tatáž dharma.  Protože řeky a hory vyjadřují dharmu, vyjadřují to, co učí a vyjadřují buddhové a patriarchové. A tak když cvičí jedna dívka zazen, je tím, čím jsou řeky a hory a jejich žáci – čili lidé, kteří se učí od hor a řek, protože řeky a hory jsou kazatelé dharmy. Hory a řeky sdělují pravdu buddhismu, aniž by překroutily jediné slovo, a tak přesně kážou dharmu.  

Jediná dívka je srdce a mysl Buddhy Gautamy. Jediná dívka je dharma prostupující všemi vesmíry.

I když si myslíme, že nějaký začátečník, který přišel cvičit zazen, má daleko do čisté mysli a čistého srdce Buddha Gautamy, přijít na zazen a sednout si na zafu a cvičit upřímně je přesně srdce a mysl Buddhy Gautamy. Tento svět, v kterém se nalézáme, nám nabízí upřímné jednání a chování a činy. Když někdo přijde na zazen, sedne si na zafu a upřímně cvičí zazen, vstupuje do tohoto světa s čistými úmysly a čistým srdcem – to je úmysl a srdce Gautamy. Pokud bychom cvičili zazen s nekalými úmysly, nečistým srdcem, pak nemůžeme dosáhnout úmysl a srdce Gautamy. Ale moje intuice mi říká, že ta dívka neměla žádné nekalé úmysly a měla čisté srdce. Každý začátečník, který s takovým přístupem přijde do zendo, už kráčí v těle a mysli Buddhy Gautamy a měli bychom se mu poklonit. Což nakonec vlastně v zendo děláme.

Jeden okamžik jediné dívky je věčné objevování buddhů a patriarchů a věčné recitování súter a klanění se po celé věky.

Jak už jsem vysvětloval, mistr Dogen často odmítá rozlišovat mezi okamžikem a věčností, mezi minulostí a přítomností. Podobně jako Einstein, nevidí absolutní hodnotu v minulosti a přítomnosti, ale někdy je zaměňuje. Jeden okamžik je to, kdy se všichni buddhové minulosti a přítomnosti objevují na tomto místě a toto objevování vzniká znovu a znovu a nikdy nekončí. Jeden okamžik je věčné recitování súter, jinými slovy, když v jednom okamžiku cvičíme zazen, vyjadřujeme obsah súter, jejichž obsah zní celým vesmírem celou věčnost, čili obsah těch súter nikdy nezačal a nikdy neskončilo recitování toho obsahu. Ten obsah tu byl vždycky a je tu vždycky.

Jeden okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je okamžik, kdy se objevil Buddha Kasyapa, učitel Gautamy. Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je okamžik, kdy Kasyapa poučil Gautamu. Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozcii, je okamžik, kdy Gautama poučil Kasyapu. 

Podle legendy měl Buddha Gautama učitele, předchůdce, Buddhu Kasyapu. Tendo Nyojo, učitel mistra Dogena, to mistru Dogenovi řekl jako hotovou věc. Ani neřekl, že to je legenda. Buddha Gautama měl mistra a to byl Buddha Kasyapa, basta, konec diskuze. A tak když se objevuje jeden buddha a učí druhého buddhu, je to okamžik skutečnosti, okamžik realizace dharmy. Když dívka sedí v zazenu v jednom okamžiku, dochází k realizaci dharmy, to je k tomu, co se děje, když jeden buddha se objevuje před druhým buddhou a učí ho. Samotné setkání dvou buddhů a jejich vzájemný kontakt je opět jasné vyjádření dharmy. I kdyby nikdo nic neřekl, když jeden buddha se objevuje před druhým buddhou, pak je tu realizace dharmy. Ale jak mohl žák Buddha poučit učitele Buddhu? Je to tak, že i když běžně chápeme učitele jako toho, kdo poučuje žáka jako toho, kdo přijímá učení, někdy je to obráceně a mistr se dozvídá pravdu o žákovi a žák předává tuto pravdu mistrovi – tak žák poučil mistra. Je to okamžik v realitě, což je totéž, jako když jeden okamžik sedíte v zazenu.

Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je začátek a konec vesmíru. Jediný okamžik, kdy dívka sedí v lotosové pozici, je rozkvetlá dharma a úsměv Mahakasyapy. Jediný okamžik, kdy jediná dívka sedí v lotosové pozici, je otázka dharmy a odpověď dharmy. 

Jediný okamžik v zazenu přesahuje běžné chápání času a prostoru. A tak na tomto jednom místě, které zaujímá jediná dívka, je celý vesmír, protože tu nikde nemůžeme vymezit nějaké hranice. Můžeme vymezit pouze objektivní hranice, ale nemůžeme vymezit skutečné hranice, které přesahují objektivní a subjektivní chápání světa. Jeden okamžik v zazenu je rozkvetlá dharma, to je narážka na květinu, kterou Buddha ukázal na Supím vrchu místo slovní přednášky. Ta květina byla samotnou dharmou, skutečností, a tudíž kázala druhým, co je to skutečnost, probuzení. Úsměv je to, co se objevilo jako reakce na tu květinu na tváři Mahakasyapy, žáka Buddhy. A tak když sedíme v zazenu, je to totéž, jako bychom v ruce drželi květinu a ukazovali ji druhým. Je to čistá dharma, čistá skutečnost, svět bez diskriminace. Když sedí jedna dívka v zazenu, je to otázka, kterou se ptá upřímný žák a současně i odpověď, kterou dostává od učitele. Co je to zazen? Tohle je zazen. Co je to skutečnost? Tohle je skutečnost.  

Přišla jediná dívka. Její krok je mysl buddhů a kázání súter. Její tělo je Jitřenka osvětlující Gautamovo srdce.

Když dívka kráčí, jde o to, že mysl a tělo je v rovnováze, je to krok buddhy a mysl buddhy současně. A tato jednoduchá akce v přítomnosti je to, co se snaží vyjádřit sútry. V jednom kroku, v jedné jednoduché akci je obsah všech súter. Sútry nás inspirují, abychom se probudili do skutečnosti. Tady a teď je naše jednoduché gesto, krok nebo poklona tím, co dosáhli buddhové, když hledali pravdu. Tělo té dívky je Jitřenka, Jitřenka je to, co osvětlilo Buddhu – co ho probudilo do skutečnosti- jednoduchá realita jedné hvězdy. A tak když vidíme tělo dívky, která cvičí zazen, může nás to probudit do skutečnosti. A když dívka sedí v zazenu, její vlastní tělo ji může přivést do skutečnosti. Když nechá tělo a mysl v rovnováze, nemůže minout přítomnost, tudíž Jitřenka nemůže nezazářit a neproniknout do srdce dívky.  

— Roman Válek