Autor: Boris Hruškovič
Článok vyjadruje osobný pohľad a chápanie autora článku a tieto sa nemusia nutne zhodovať s pohľadom celej skupiny alebo našich učiteľov.

Keď sa ráno zobudíte a pozriete na priestor pred sebou. Ten priestor obsahuje všetko. Váš život, to čo ste boli včera, to čo ste boli pred 10-timi rokmi, všetky miesta, kde ste sa cítili šťastne, všetky miesta, kde ste boli veľmi skľúčení.

Vidíte svoj život a spýtate sa, kam mám dnes ísť?
Spýtate sa.. je to dosť, to čo žijem teraz?

To čo vnímate, sú všetky očakávania, ktoré vám odovzdali vaši blízki. Je to túžba naplniť celý priestor. Odovzdať niečo cennejšie, než ste dostali. Ste to vy. Svet ktorý hľadá zmysel existencie, je to každá bytosť. No máte vyprázdnený účet, vaši blízki vás nechápu, nie ste podľa ich želania. Ráno ste sa zobudili. Je to mizerné. Tak či onak, raz skončíme, či už s hnijúcimi nohami alebo Alzheimrom.

Tak ako sa dnes ráno rozhodnúť ?

Byť sebou, nič iné. Poznať sám seba. Bez toho, čo sme si dali do hlavy, že musíme urobiť. Nie byť rebelom bez hraníc, ale dať sám seba svetu v šťastí. Je to ako punčová zmrzlina, niektorí majú radi citrónovú.
Bohu vďaka.

Preklad pomerne starého strateného článku od Brada Warnera: Zen is boring. Do slovenčiny kedysi dávno preložil Igor Kuhn. Originál sa už medzičasom z Internetu stratil – kópiu nájdete tu: Zen is boring.
Brad vysvetľuje, prečo trocha nudy nášmu životu prospeje.

Priznajme si to. Zen je nuda. Nenájdete tupšie a fádnejšie cvičenie, ako je zazen. Filozofia je suchá a nevzrušujúca. Divím sa, že vôbec niekto číta túto stránku. Neviete ľudia, že by ste mohli hrať Counterstrike, práve teraz? Že tu na webe je milión voľne prístupných pornostránok? Žite! Prečo nežijete?!

Joshu Sasaki, zenový učiteľ sekty Rinzai, raz povedal, že zenoví učitelia sa stále pokúšajú zapáliť študentov pre cestu Buddhu, ale keby študenti vedeli aký naozaj suchý a bez chuti Buddhov svet v skutočnosti je, nikdy by sa nedali. Má pravdu. Pozrite na učiteľov zenu. Ani jeden z nich nemá zmysel pre módu. Posedávajú a čumia do prázdnej steny. Spýtajte sa ich na levitáciu: nič nepovedia. Spýtajte sa ich na život po smrti a zmenia tému. Spýtajte sa ich na zázraky a začnú trepať nezmysly o nosení kýblov vody a štiepaní dreva. Chodia spať so sliepkami a vstávajú skoro. Zen je filozofia pre hlupákov.

Nuda je dôležitá. Väčšina nášho života je fádna, bez chuti a nudná. Ak cvičíte zazen, naučíte sa toho o nude dosť. Spomínam si, keď som po prvý krát sedel zazen, bol som fakt nabudený. Predstavoval som si, že mám víziu štvorrukého Krishnu zostupujúceho z nebies, alebo že sa vnáram do Ničoty, ako v tom songu od Beatles, alebo dosahujem Nirvánu (nech už to je čokoľvek) a podobné super veci. Ale práve zazvonil zvonček, nohy mi začali tŕpnuť a neprestajne ma zaplavovali hlúpe myšlienky. Možno to nerobím dobre, myslel som si. Ale nie, rok za rokom to bolo rovnaké. Nuda, nuda, nuda. Po skoro 20-tich rokoch je to stále nuda jak sviňa.

Ľudia nemajú radi svoje obyčajné životy. Chceme niečo lepšie. Toto, táto drina a práca rok za rokom je nudná, fádna a obyčajná, myslíme si. Ale raz, jedného dňa…
Pokračovať v čítaní →

Gaku znamená studovat, učit se, nebo následovat. Do znamená Pravda. Yojin znamená upozornění, ukazatel nebo rada. A Shu znamená sbírka. Takže Gaku Do Yojin Shu doslova znamená sbírka rad pro následování pravdy.

V Japonsku se dnes této práci říká Eihei Shoso Gakudo Yojin Shu. Eihei Shoso znamená první patriarcha chrámu Eihei, což je mistr Dogen. Ale titul Eihei Shoso Gakudo Yojin Shu není tak starý. Mistr Dogen napsal tuto knihu přibližně roku 1234. Důvod, proč říkám „přibližně“, je ten, že ačkoliv je kniha složena z několika článků, jen dva články, číslo 3 a 6, jsou datovány. Můžeme si myslet, že každý z těch deseti článků byl napsán v jiném datu, ale ta data nemůžeme odhadnout přesně. Nicméně můžeme předpokládat, že všechny kapitoly byly napsány kolem roku 1234. Editor této knihy je také neznámý. Někteří učenci si myslí, že články editoval sám mistr Dogen, ale jiní trvají na tom, že byly editovány mistrem Kounem Ejo, následovníkem mistra Dogena.

Mistr Dogen se vrátil z Číny do Japonska roku 1227, když mu bylo 27 let. V následujících letech napsal několik knih , například Fukanzazengi (Univerzální návod ke standardní metodě zazenu), Shobogenzo Bendowa (Pojednání o následování pravdy), Shobogenzo Maka-hannyaharamitsu (Dosažení, které je velkou skutečnou moudrostí), a Shobogenzo Genjo-koan (Uskutečněný vesmír), ale prací, které dokončil před napsáním Gakudo Yojin Shu bylo relativně málo.

Svůj první klášter, Kosho-horin-ji, založil mistr Dogen poblíž Kjóta roku 1233. Mistr Dogen tehdy toužil v Japonsku šířit pravý buddhismus – a tak napsal pro své žáky to, co považoval za nejdůležitější návod k následování pravdy buddhismu. Z toho je jasné, že studium Gakudo Yojin Shu hraje velmi důležitou roli.

Text překladu – Gaku do yo jin shu – Praktické rady jak následovat buddhistickou pravdu – napsal mistr Dogen. Z japonštiny do angličtiny přeložil mistr Gudo Nishijima, z angličtiny do češtiny přeložil Roman Válek.

Autor: Roman Válek
Článok vyjadruje osobný pohľad a chápanie autora článku a tieto sa nemusia nutne zhodovať s pohľadom celej skupiny alebo našich učiteľov.

Zábavný, ale zároveň tiež veľmi výstižný článok o zazene napísaný v štýle zenového majstra Dógena (13. storočie n.l.).

Přišla jediná dívka. Její krok je mysl buddhů a kázání súter. Její tělo je Jitřenka osvětlující Gautamovo srdce.

 
 
Vysvětlení, jak tento text vznikl a co jsem tím chtěl konkrétně říct:

Pokračovať v čítaní →